Projekt je financován z Operačního programu Zaměstnanost plus
Anotace projektu
V rámci projektu rozšíří podnik své portfolio o novou službu jazykových korektur. Vytvoří 4 pracovní místa, která obsadí osobami s tělesným postižením na pozicích jazykových korektorů. Podnik tak získá nové zákazníky a současně rozšíří nabídku zákazníkům stávající služby přepisu audiozáznamů mluveného slova do textové podoby. Přidanou hodnotou této realizace je vytvoření modelu profesní spolupráce nových jazykových korektorů s tělesným postižením se stávajícími nevidomými přepisovateli podniku.
Záměr projektu
Projekt reaguje na nízkou zaměstnanost CS. Ačkoliv jen na území Prahy předpokládáme v námi definované CS několik tisíc osob (viz popis CS), nabídka práce pro tuto skupinu se pohybuje v nízkých desítkách (viz např. praceproozp.cz). Předpokladem vstupu na trh práce a udržení si zaměstnání je u osob se zdravotním postižením (OZP) zajištění max. možné míry samostatnosti a nezávislosti. V průběhu formálního vzdělávání bývá těmto osobám poskytována profesionální podpora ze strany pracovníků vzdělávacích institucí, díky níž mohou získat zvolenou kvalifikaci. Následně očekávají, že stejně jako jejich vrstevníci bez handicapu najdou zaměstnání v svém oboru. Připravenost otevřeného trhu práce zaměstnávat OZP je obecně nízká, tito lidé navíc potřebují před hledáním vhodného zaměstnání uspokojivě vyřešit řadu zcela specifických otázek s dopadem do každodennosti – získat relevantní informace v oblasti soc. zabezpečení, najít vhodné bezbariérové bydlení, zajistit si nezbytné profesionální či neformální asist. služby. Z výše uvedených důvodů bývá vstup na trh práce u většiny OZP odložen do doby, než se jim podaří svoji soc. situaci funkčně vyřešit. Je-li však tato doba příliš dlouhá, mohou ztrácet odborné kompetence nabyté dosaženým vzděláním a také motivaci získané vzdělání rozvíjet. Tento trend rovněž potvrzují zkušenosti podniku, neboť mnozí uchazeči se zdravotním handicapem, kteří absolvují výběrové řízení, vykazují velmi nízkou úroveň dílčích profesních dovedností, jako je psaní na klávesnici „všemi deseti“, přiměřená znalost gramatiky češtiny nebo dovednost efektivně pracovat s kolaborativními a komunikačními online nástroji. V návaznosti na stručný nástin kontextu bariér ve vztahu k přístupnosti trhu práce pro uvedenou CS této realizace je předkládaný projektový záměr pro vybrané uchazeče na nově vytvářená prac. místa mimořádnou příležitostí, jak získat kvalifikované zaměstnání, v jehož rámci jim bude současně poskytována odborná podpora při řešení osobní soc. situace.
Jaké jsou příčiny problému?
Neziskové organizace poskytující služby podpory pracovního uplatnění osobám s tělesným postižením vytvářejí tzv. tréninková pracovní místa a mají zavedené profesionální postupy navazování a rozvíjení spolupráce s potenciálními či stávajícími zaměstnavateli svých klientů. Co však chybí a není v kapacitních možnostech těchto služeb, je systém podpory studentů a učňů ve vztahu k trhu práce, tzn. spolupráce škol s firmami v rámci povinných praxí a brigádního zaměstnávání, kdy by si zaměstnavatelé mohli vytipovat budoucí pracovníky, poznat v praxi speciální potřeby spojené s typem a rozsahem tělesného postižení konkrétního člověka, odborně si potenciálně vhodného zaměstnance „vychovat“ a následně mu nabídnout práci. Situaci těchto osob na trhu práce podstatně komplikuje množství architektonických bariér, a to jak v interiérech pracovišť, tak také při pohybu ve venkovním prostředí a užívání hromadné dopravy. Bariéry v přístupu na pracovní trh však nejsou jen na straně zaměstnavatelů, resp. jejich informační připravenosti a otevřenosti nebo v rámci fyzického prostředí. Někteří rodiče své již dospělé děti nepřiměřeně chrání před střetem s důsledky fyzického handicapu a zahrnují je nadměrnou péčí, čímž jim reálně brání v možnosti se osamostatnit. Řadě mladých dospělých s tímto handicapem naopak podpora rodiny chybí a musejí hledat zdroje psychické stability a praktické pomoci ve vlastních schopnostech, seberozvojových aktivitách a podpůrných asistenčních službách. Podstatná je zde rovněž skutečnost, že většina osob s těžkým pohybovým postižením nemá dostatečné finanční prostředky na zajištění asistenčních služeb v potřebném rozsahu. Finanční otázka těchto služeb je nyní mediálně značně diskutovaným tématem, neboť odborné neziskové organizace usilují o legislativní zakotvení navýšení příspěvku na péči u osob, které nezbytně potřebují větší objem osobní asistence, aby mohly plnohodnotně žít ve svém přirozeném prostředí.
Cíle projektu
V návaznosti na dlouhodobou strategii rozvoje podniku stanovil jeho management pro tento projekt následující cíle:
– vytvořit 4 pracovní místa pro osoby s tělesným postižením na pozicích jazykových korektorů,
– vytvořit metodické, technické a personální podmínky pro rozvoj a dlouhodobě udržitelný provoz nové služby jazykových korektur,
– s využitím metody individuálního plánování poskytovat těmto novým zaměstnancům prohlubující odborné profesní vzdělávání, sociálně integrační podporu a perspektivu stabilního zaměstnání,
– nastavit optimální model spolupráce mezi novými jazykovými korektory s tělesným handicapem a stávajícími nevidomými přepisovateli podniku,
– sdílet nově vytvořený model profesní spolupráce dvou výše uvedených skupin osob se specifickými potřebami s dalšími zaměstnavateli jako inspiraci a příklad dobré praxe v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním,
– rozšířit a diverzifikovat stávající zákaznické portfolio podniku: vedle velkých nadnárodních korporací získávat také zákazníky dalších segmentů (subjekty veřejné správy, výzkumné, vzdělávací a kulturní instituce, střední a malé firmy privátního sektoru, fyzické osoby),
– poskytovat zákazníkům nové služby jazykových korektur možnost náhradního plnění.