Počátky simultánního přepisu spadají do roku 2006, kdy ho prvně začala používat pro ohluchlé členy na svých přednáškách Česká unie neslyšících (ČUN). Protože přepisy sklidily velký úspěch a zároveň se povedlo tento komunikační prostředek v roce 2008 prosadit v zákoně o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob (zákon č. 155/1998 Sb., ve znění zákona č. 384/2008. Sb.), rozhodli se iniciátoři v přepisech pokračovat a podle praktických zkušeností postupně vytvářet i první pravidla.
Simultánní přepis mluvené řeči se za pomoci fyzicky přítomných přepisovatelů v rámci pilotního projektu ČUN podpořeného Nadací Vodafone ČR mohl dále rozvíjet. Vedle toho vznikl ještě další projekt podpořený Nadací Vodafone a to projekt eScribe zajišťující simultánní přepis mluvené řeči po internetu (tzv. online přepis). Oba dva projekty postupně získaly ve spolupráci s organizací Interinfo dostatečně široký okruh přepisovatelů, mezi nimiž je i několik mistrů světa v rychlopsaní.
Pro širší rozšíření online přepisu bylo ovšem třeba nalézt dlouhodobě udržitelný zdroj financování a oprostit se od závislosti na státních či nadačních grantech. Z tohoto důvodu byla založena sociální firma Transkript online s.r.o., jež navázala na prototyp technického řešení eScribe vyvinutý hlavními vývojáři Výzkumného a vývojového centra RDC na ČVUT, Fakultě elektrotechnické, kde se myšlenka online přepisu původně zrodila.